A máme tady další naplánovaný špacír v rámci výzvy 32 vrcholů Šumavy, tentokrát naším cílem byla Stožecká kaple a Soumarský most v doprovodu našich nejmladších ratolestí. Účast minimálně 50% PET se synem, MCH s dcerami, HAM s dcerou, HAV s dcerou KAC (i když ta je plnohodnotnou členkou Chocho, dítě pořád je), ALI a Evík. Zbylá část Chocholoušků měla vystavené omluvenky, které při příští akci doloží.
Je tu sobota ráno, počasí slibuje sluníčko a vysoké teploty, ač je duben na celý den, takže nezbytnou součástí do batohu jsou plavky. Ráno MCH vyzvedává PET a opět nezklamal a přijel pozdě, protože bloudil po sídlišti jihočeské metropole, evidentně chlapec potřebuje mapu, ač naposledy říkal, že je to pouze výjimka. No věřím, že na sraz na naši pumpu u stopařky, kde máme sraz se zbytkem výletníků, dorazíme bez problémů. Takže 7:37 vyjíždíme, cestou se nic zásadního nestalo, až na hru „vidíš modré auto, plácni řidiče“ myslím, že tolik doteků kolik se řidiči dostalo ani neočekával, když si přál být jako jediný muž na výpravě hýčkán. Předpokládám, že od té doby má averzi na modrá auta.
Přijíždíme na pumpu za uvítacího výboru HAV, HAM, KAC, a chvíli po nás dojíždí ALI a Evík. Pijeme kávu a dolaďujeme detaily výšlapu. Po nezbytném občerstvení, doplnění tekutin a zakoupení lízátek vyrážíme směr vesnice Dobrá, odkud začíná start našeho špacíru směr Stožecká kaple. V průběhu cesty HAM zjišťuje že jízda jako papaláš na zadním sedadle jí nedělá dobře, a tak je celá zelená a bledá před startem, ani vychlazené prosecco její žaludek neuklidní, tak jí jako radu nabízíme cestu zpět vlakem.
Cesta ke kapli nám ubíhá svižně, povídáme, plánujeme další výzvy a akce, děti počítají na křížové cestě dřevěné cedule, dostávají doplňující otázky na body, za které budou na konci vyhodnoceny. Po dlouhém stoupání docházíme k zátarasu v podobě bíločervené pásky zakazující vstup na stezku shora z důvodu hnízdění místního ptactva. Jako myšky procházíme přes zakázaný koridor a za 5 min jsme u kaple. Cca 5 min po nás přichází ze správného směru „lesapán“ a ženské osazenstvo týmu ohodnocuje jeho mužské kvality. Telefonní číslo pán nedá, je ženatý, jak bylo zjištěno vysláním syna PET v rámci bodové výzvy, i když body jako motivace nezapůsobily a rozhodl se splnit úkol až po uplacení od KAC za 100 Kč. Nutno podotknout, že úkol splnil a finanční odměnu si zasloužil. Po občerstvení v podobě jellybeans (oficiálně první uznané chochojídlo, které již nesmí chybět na žádném výletu a je vítáno všemi věkovými kategoriemi) a doplnění nezbytných tekutin pomalu vycházíme a užíváme si krás přírody kolem nás. V polovině cesty uvidíme správně dlouhý poražený strom, na který se ženy usazují a předvádí slepičky na bidýlku na počest DAV, který se bohužel dnešního výletu zúčastnit nemohl. Čehož určitě hodně lituje, protože tyto vrcholy byly pojaty civilně, a tedy nebyl nutný žádný převlek.
Procházkou docházíme do vesnice Dobrá, u jejíž cedule, která byla vyzdobena místním umělcem, pózujeme nejdřív každý sólo, následně hromadně. Dá se říct, že jsme již skoro v cíli cesty, což nejvíce oceňuje naše omladina a míříme do místní hospůdky na něco dobrého k jídlu. V nabídce toho mají hodně, jak zjišťujeme vyvoláváním paní z okénka „tlačenka Hanka“, „bramborák Petra“, „polévka Hanka, Alča“. Myslím, že některé názvy se určitě uchytí. Po výborném jídle se pomalou chůzí dojde k autu a následuje přesun na další vrchol výzvy Soumarský most. Je to pár minutek jízdy, po zaparkování hledáme ideální místo ke koupání. Převléct se do plavek, stejného outfitu všech členů chocho je otázkou pár minut a šup jsme v řece. Po příjemném osvěžení jdeme na jedno pivo, tedy neřidiči a řidiči na nealko. HAV nás upozorní, že se hraje hokej, a tak ihned zapíná přímý přenos a většina s napětím sleduje napínavé utkání na ledě.
Po odchodu z lokální hospůdky část odjíždí a část se vydává ještě prozkoumat přístupné bunkry po okolí.
Tímto bych chtěla všem poděkovat za další vydařený den strávený ve Vaší společnosti a za mnoho nezapomenutelných zážitků.
Autor: PET
